Amela Abadžić
b
Amela Abadžić
b
Ostala izdanja autorskih knjiga i njihovih prijevoda:
One White Day. Translated by Esma Hadžiselimović. Prague, Samizdat, 2024.
Jedna rečenica: 14. decembar 2018. - 13. decembar 2019. Prag, Samizdat, 2020.
Stalactite. Translated by Omer Hadžiselimović. Prague, Samizdat, 2020.
Stalaktit. Přeložil František Šístek, Ostrava, Protimluv, 2019.
Hidžra. Prag, Samizdat, 2018.
Jedan bijeli dan. Prag, Samizdat, 2018.
Hidžra. Dvojezično bibliofilijsko izdanje, original i češki prijevod / Dvojjazyčné bibiliofilské vydaní, originál a český překlad: Dušan Karpatský. Praha, Samizdat, 2017.
Istetovirane slike. Sarajevo, Buybook, 2009.
Hidžra. Přeložil Dušan Karpatský. Praha, 2004.
Hidžra. Přeložil Dušan Karpatský. Praha, Ivo Železný, 2000.
Prijevodi sa češkog (monografije):
František Šístek: Istorija Crne Gore. Podgorica, Matica crnogorska, 2022.
Vratislav Černý: Komadić crnogorskog raja. Putopisi. Izbor i pogovor František Šístek. Podgorica, Matica crnogorska. U tisku.
Jan Balabán: Tu smo. Prag, Samizdat. 2019.
Filip Tesař: Etnički konflikti. Beograd, Biblioteka XX vek, 2019.
Jan Balabán: Možda odlazimo. Prag, Samizdat. 2018.
Johann Ivan Wernisch: Majstor za ringišpile. Izabrane pjesme i tekstovi 1958–2017. Prag, Samizdat, 2018.
Petr Hruška: Nužni smještaj. Izabrane pjesme 1995–2017. Prag, Samizdat, 2018.
František Šístek: Narativi o identitetu. Izabrane studije o crnogorskoj istoriji. Podgorica, Matica crnogorska, 2015.
Odstranjivanje šteta nakon poplave. Priručnik humanitarne organizacije Čovjek u nevolji za domaćinstva pogođena poplavama u Bosni i Hercegovini i Srbiji u maju 2014. godine. Člověk v tísni, o.p.s. 2014. (Štampanje dodatnog tiraža publikacije omogućio Razvojni program Ujedinjenih nacija UNDP)
http://morava.crvenikrstparacin.rs/wp-content/uploads/2014/09/Uputstvo-za-isusivanje-kuca.pdf
Johann Ivan Wernisch: Muha u jutarnjem pivu. Tešanj, Centar za kulturu i obrazovanje, 2012.
František Šístek: Naša braća na jugu. Češke predstave o Crnoj Gori i Crnogorcima 1830–2006. Cetinje, Matica crnogorska, 2009. Od maja 2010. dostupno na:
http://www.vijece-crnogoraca-zagreb.hr/digitalna-biblioteka.aspx
Raymond Rehnicer: Nepodnošljiva jednostavnost moderniteta (Tekstove: „Eksplozija nacionalističkog ekstremizma u bivšoj Jugoslaviji – moguće paradigme cjeloevropskog razvoja?“ s. 34-42, „Romski dom – Romano Kher“ s. 171-175, „Možemo li humanizirati strojeve za stanovanje?“ s. 176-190, „Urbanizam i demokratija“ s. 198-203). Prag, 2004.
Jaromír Štětina: Stoljeće čuda. Sarajevo, Buybook, 2003.
Prijevodi na češki (monografije):
Igor Klikovac: Váha a hieroglyfy. (Vybrané verše 1992–2023). Překlad z bosenštiny do češtiny Adin Ljuca i Dominika Křesťanová, překlad z angličtiny Dominika Křesťanová, doslov: Adin Ljuca. Ostrava, Protimluv, 2023.
Razgovori:
– Překládání je hornická práce. Rozhovor s Adinem Ljucou vedla Olga Pavlova. In: Plav měsíčník pro světovou literaturu. Praha, 1 / 2021.
Překládání je hornická práce – PLAV (svetovka.cz)
– Neměli byste mě číst jako „exotického“ autora. Rozhovor s Adinem Ljucou. Protimluv: Revue pro kulturu. 4(2019), 38-39.
– Balkan nije tamni vilajet i prostor mržnje. Autor knjige „Etnički konflikti. Na Balkanu i ne samo tu“, češki etnolog Filip Tesar, i Adin Ljuca, prevodilac ovog djela, književnik iz Bosne i Hercegovine koji živi u Češkoj, govore za „Vijesti“.
https://www.vijesti.me/zabava/kultura/balkan-nije-tamni-vilajet-i-prostor-mrznje
– Poezie spotřební civilizaci přežije, myslí si v Praze žijící spisovatel Adin Ljuca.
– Sloboda sa nedá zdediť, o tú musíme bojovať stále. Rozhovory. 14.3.2018.
https://www.pravda.sk/trendove-temy/adin-ljuca/
– Psaní není sprint, ale maraton. Rozhovor s básníkem Adinem Ljucou. In: Plav – měsíčník pro světovou literaturu, Praha, 7-8/2008
http://www.svetovka.cz/archiv/2008/07-2008-rozhovor.htm
– Krásný ztráty. Rozhovor Michala Prokop se sólistou baletu ND Alexandrem Katsapovým a bosenským básníkem a spisovatelem Adinem Ljuca, ČT2, 2008
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096002521-krasny-ztraty/208562250500001
Izbor iz književne periodike:
Do horoucích pekel. Přeložil Jaroslav Šulc. In: Protimluv. Revue pro kulturu. 1/2021.
19.10.2019 Adin Ljuca a Milorad Pejić: Odejít z domoviny. Autorské čtení. Překlady ze srbštiny. Průvodní slovo Petr Hruška. Projekt Umění překladu. In: Galerie věž 2019.
Adin Ljuca: To, co není (básne; prel. František Šístek; perex Petr Hruška). In: Fraktal: literatúra horizontálne a vertikálne. Číslo 1(2019). ročník 2, s. 87-91.
Stalaktit. In: Revolver Revue. Čtvrtletník. XXXIII, 2018, 4. 111, léto, s. 7-11.
Etnički očišćen in memoriam. Dušan Karpatský (28.2.1935.–31.1.2017.) In: Diwan. Časopis za kulturu. Gradačac, maj 2017, broj 43-44, god. XX, 5-8. PDF
Maternji jezik moje otadžbine. In: Diwan. Časopis za kulturu. Gradačac, maj 2017, broj 43-44, god. XX, 73-77.
Las gepatra(j) lingvo(j) de mia patrujo. Elbosniigis Zlatoje Martinov. Literatura foiro. Kulturna revuo en esperanto. Organo de esperanto PEN-centro. Jaro 478 februaro 2017 n-ro 285, 33-36. PDF
Eckermann – Web časopis za književnost:
http://eckermann.org.rs/author/adin-ljuca/
Four Poems by Adin Ljuca. Translated by Omer Hadžiselimović. December 24, 2015.
http://www.ebibliotekos.com/2015/12/four-poems-by-adin-ljuca.html
Duh Bosne / Spirit of Bosnia:
http://www.spiritofbosnia.org/bs/contributor/adin-ljuca/
Kritik der reinen Vernunft. Aus dem Bosnischen von Cornelia Marks.
http://www.literarni-most.de/html/Adin_Ljuca.htm
Bohumil Pavlů (povídka, překlad Filip Tesař). Aluze 2/2007 – audiopovídka, čte
Adin Ljuca http://www.aluze.cz/2007_02/00_audio.php
Ljuca a Pejić, dva bosenští básníci. Tvar. 18.10.2007. str. 16 a 17. [Preveo Jiří Hrabal]. http://old.itvar.cz/prilohy/106/17TVAR_07.pdf
Odnikud s láskou. Nová Přítomnost 3, březen 1996. PDF
Adin Ljuca: Slike sa putovanja (Zbignjev Herbert: Varvarin u vrtu, Beograd, Prosveta, 1990), in: Književna revija. List za književnost, umjetnost i kulturu. Sarajevo, maj-juni 1991, godina V, br. 42-43, str. 20.PDF
Adin Ljuca: „Hladna alhemija (Zbignjev Herbert: Elegija o odlasku. Vršac, KOV, 1990), in: Književna revija. List za književnost, umjetnost i kulturu. Sarajevo, april 1991, godina V, br. 41, str. 15. PDF
Izbor iz književne kritike:
– Marek Vajchr: Memento pro švejky. In: Bubínek Revolveru 15. 7. 2021. PDF
– Michal Janata: Co všechno se vejde do jedné věty, která je vlastně souvětím. In: Protimluv. Revue pro kulturu. 1/2021. str. 59-60. PDF
– Ivana Srbková; Ljuca, Adin: Jeden bílý den.
http://www.iliteratura.cz/Clanek/39753/ljuca-adin-jeden-bily-den PDF
– Michal Janata: Svoboda usebrání.
http://www.bubinekrevolveru.cz/svoboda-usebrani PDF
– Radim Kopač: Z války by se chtěl vypsat, jenže ji má hluboko v sobě. PDF
– Etnički očišćen in memoriam. Dušan Karpatský (28.2.1935.–31.1.2017.) In: Diwan. Časopis za kulturu. Gradačac, maj 2017, broj 43-44, god. XX, 5-8.
– Ersan Muhović: Putnika koji luta (Adin Ljuca, Stalaktit, Centar za kulturu i obrazovanje Tešanj, 2015.) Putnik koji luta - Eckermann
– Adisa Bašić: Šta je čovjek bez dopinga. Slobodna Bosna. 13.5.2010.
http://www.infobiro.ba/article/702702
– Ivana Srbková: Ve vlaku s Adinem Ljucou a J. D. Salingerem. (ILiteratura.cz. 1.8.2007)
http://www.iliteratura.cz/Clanek/21361/ljuca-adin-vytetovane-obrazy
– Ondřej Horák: Z válečné Bosny do Klementina. (Lidové noviny 23. ledna 2006)
https://www.lidovky.cz/kultura/z-valecne-bosny-doklementina.A060123_133655_ln_kultura_svo
– Jan Machonin: Cesta z posttraumatického stavu. (A2 č. 1/05, 5.10.2005)
https://www.advojka.cz/archiv/2005/1/cesta-z-posttraumatickeho-stavu
Video materijali:
Snimak promocije češkog izdanja knjige Jedan bijeli dan u Biblioteci Václava Havela:
Jeden bílý den Adina Ljuci (8.2.2018)
https://www.youtube.com/watch?v=u39IGZphBY4
Film „Účel cesty“ (Svrha putovanja). Režija: Marek Dušák:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1141180245-cizinci-u-nas/20356226245-ucel-cesty/
https://www.fdb.cz/film/ucel-cesty/41906
Radovi iz kulturne historije češko-južnoslavenskih odnosa:
Ladislav Hladký – Adin Ljuca – Jiří Kuděla, Česko-bosenské vztahy, in: Ladislav Hladký a kolektiv, Vztahy Čechů s národy a zeměmi jihovýchodní Evropy. Praha, Historický ústav 2010, s. 73–96.
Referati s konferencija:
Bosenský kůň v českých pramenech. In: Etnické komunity – Balkánské cesty II. Fakulta
humanitních studií UK, Praha, 2014. str. 251-270.
Země fezů. In: Etnické komunity. Lidé Bosny a Hercegoviny. Fakulta humanitních studií
Univerzity Karlovy, Praha, 2013. str. 157-172.
Adin Ljuca: Odpověď na článek „Pokřivené zrcadlo Adina Ljuci“. Aluze. Revue pro literaturu, filozofii a jiné. č. 9, 2012, str. 112-117: PDF
Češko viđenje identiteta Bosne i Hercegovine kroz historiju. In: Identitet Bosne i Hercegovine kroz historiju. Sarajevo, Institut za istoriju, 2011.
http://www.iis.unsa.ba/pdf/identitet_bih_kroz_historiju_1.pdf
František Valoušek: sudionik i svjedok zbivanja u istočnoj Bosni u vrijeme aneksione krize. In: Bosna i Hercegovina u okviru Austro-Ugarske 1878–1918. godine. Filozofski fakultet, ANU BiH, 2011.
https://issuu.com/institutzaistorijusarajevo/docs/identitet_bih_knjiga_1
Český guláš o bosenském maglajzu: Reflexe Bosny a Hercegoviny v českém akademickém prostředí (1992–2008). In: Bosna 1878–2008. Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně, Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP, 2009. str. 51-67. Rad je 1. jula 2010. bio objavljen u časopisu Aluze, a ovdje je njegov PDF
Bosenska verzija: Češki gulaš o bosanskom loncu: Refleksije Bosne u češkoj akademskoj sredini (1992 – 2008). In: Prilozi, 38, Sarajevo, Institut za istoriju, 2009, 193-211).
http://www.iis.unsa.ba/pdf/prilozi_38.pdf
Bosniaca u češkim izvorima. In: ICSL Godišnjak međunarodnog susreta bibliotekara slavista u Sarajevu 2007, str. 92-100.
Bosniaca u Slavenskoj biblioteci u Pragu. In: ICSL Godišnjak međunarodnog susreta
bibliotekara slavista u Sarajevu 2006, str. 38-53.
http://www.bgs.ba/eknjige/images/stories/pdf/ICSL_godisnjak_2006.pdf
Turci a Švábové, nebo slovanští bratři? Český pohled na bosenské muslimy v letech 1878-1918. In: Pravda, láska a ti na „východě“: Obrazy středoevropského a východoevropského prostoru z pohledu české společnosti. Praha, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, 2006, str. 122-134.
Češi a počátky turismu v Bosně a Hercegovině. In: Studia Balcanica Bohemo-Slovaca VI. Sv. I. Brno 25. – 27. 4. 2005, Brno 2006, str. 253-266.
Izbor prijevoda stručnih radova:
František Šístek: Tomaš G. Masarik, crnogorsko pitanje i Prvi svjetski rat. In: Crna Gora u Prvom svjetskom ratu. Cetinje – Podgorica, Matica crnogorska, 2015. str. 169-197.
František Šístek: Češki pisac i novinar Josef Holeček. Kritički pogled na austrougarsku
okupaciju BiH. In: Bosna i Hercegovina u okviru Austro-Ugarske 1878–1918. godine.
Sarajevo, Filozofski fakultet Univerziteta u Sarajevu, 2011. PDF
Jitka Bajgarová – Josef Šebesta: Srpski studenti na praškom konzervatorijumu u periodu od 1918. do 1938. godine. Separat. Beograd, SANU, 2010.
František Šístek: Prekrasni mladići: počeci češkog interesovanja za Crnogorce 1830–1850. In: Matica crnogorska. Cetinje, IX, 34/35, 2008. str. 61-90.
Ladislav Hladký: Odnos Čeha i Češke Republike prema Bosni i Hercegovini. In:
Prilozi/Contributions. Sarajevo, 31, 2002, str. 165-177.
Ladislav Hladký: T. G. Masaryk i Bosna i Hercegovina (Prilog historiji bosansko-čeških
odnosa). In: Prilozi/Contributions. Sarajevo, 30, 2001, str. 117-141.
Izbor tekstova iz periodike:
Praški odjeci Iva Vojnovića. In: Dubrovački horizonti, 37(2008), 46; str. 94-98.
Jiří Kuděla, Branka Dimitrijević, Ivo Vacík: Arhitekt Kařel Pařík: Čeh koji je gradio evropsko Sarajevo. In: Prilozi/Contributions. Sarajevo, 36, 2007, str. 234-237.
http://www.iis.unsa.ba/pdf/prilozi_36.pdf
Historie česko-bosenských vztahů od 19. století do současnosti (zajedno s Ladislavem
Hladkým). In: Slovanský přehled, XCIII (2007), No. 3
Dubrovnik i Jadran u starim češkim igranim filmovima. In: Dubrovački horizonti, 35(2005), 44; str. 56-64.
„Kuga na Korčuli“ od Josefa Vachala. [Naziv originala „Mor v Korčule“ koji se sastoji od 52 drvoreza i tekstova pjesama, 1923-1927.] In: Dubrovački horizonti, 34(2004), 43; str. 95-101.
Stručne izložbe:
Bosna i Hercegovina u češkim izvorima [Bosna a Hercegovina v českých pramenech].
Pregled je podijeljen u dva tematska bloka: češke monografije posvećene BiH i češki
prijevodi iz BiH književnosti
20.4. – 3.5. 2007, Bošnjački institut, Sarajevo.
16.5. – 1.6.2007, Hrvatski kulturni centar, Banja Luka.
20.6. – 30.6.2007, Narodna i univerzitetska biblioteka „Derviš Sušić“, Tuzla.
Bosniaka po Daytonské mírové dohodě 1995–2005: s ukázkami z Česko-bosenského slovníku Lejly Zahiragič [Bosniaka nakon Daytonskog mirovnog ugovora 1995–2005: s primjerima iz Češko-bosanskog rječnika Lejle Zahiragić]
22.10. – 10.11.2005. Národní knihovna ČR.
Bosniaka po Daytonské mírové dohodě [Bosniaka nakon Daytonskog mirovnog ugovora] august – septembar 2004, Slovanská knihovna.
Češi a Jadran [Česi i Jadran]
12.9. – 10.10.2002, Slovanská knihovna.
Slavenska biblioteka i Narodni filmski arhiv u suradnji sa Veleposlanstvom Republike
Hrvatske u Češkoj Republici. Historija češkog interesa o Jadranu: pregled iz češke
poezije, proze i filmova s jadranskim motivima, zajedno sa pregledom turističkih vodiča.
Nezávislá chorvatská nakladatelství Durieux a Feral Tribune v Klementinu [Nezavisni
hrvatski nakladnici Durieux i Feral Tribune u Klementinumu]
10. – 30.4.2002, Slovanská knihovna.
Bosna a Hercegovina v českých pramenech [Bosna i Hercegovina u češkim izvorima]
april 1999, Slovanská knihovna.
Izbor najzanimljivijih izvora od druge polovine 19. stoljeća do 1939. godine.
Slovanský jih ve starých českých turistických průvodcích a cestopisech [Slavenski jug u starim češkim turističkim vodičima i putopisima]
februar 1997, Slovanská knihovna.
Južnoslovenske zemlja od Slovenije do Bugarske očima čeških putnika i turista, od
nastanka turizma u češkim zemljama u 19. stoljeću pa do kraja prve Republike.
Bosniaka 1992–1995: s výstavou uměleckých fotografíi Kemala Hadžiće „Sarajevské
karyatidy“ [Bosniaka 1992–1995. S izložbom umjetničkih fotografija Kemala Hadžića
„Sarajevske karijatide“]
9.10. – 27.10.1995, Národní knihovna ČR.
Izložba knjiga i časipisa objavljenih u BiH i u egzilu, u okviru kulturne manifestacije „Mesec
Bosne i Hercegovine u Češkoj Republici, pod zaštitom predsjednika Václava Havela".